Brandýs nad Orlicí

Nejstarší část Brandýsa se nazývá Loukoť, doložená k roku 1227.

Koncem 13. stol. dal Jindřich z Brandýsa, který pocházel ze saského Brandisa, postavit poměrně velký a pevný hrad. Jeho zbytky dodnes stojí nad městem.

Počátkem 14. stol. jej obýval loupeživý rytíř Oldřich. Poté se v držení hradu a panství vystřídala řada panských rodů: páni z Boskovic, krátce Štenberkové, Kostkové z Postupic.

Za nich se Brandýs stal ve 2. pol. 15. stol. významným střediskem Jednoty bratrské. Její zakladatel bratr Řehoř zde zemřel v roce 1474 Bratří zde měli proslulou školu v tzv. bratrském domě, výstavné budově v místech dnešního zámku.
Roku 1503 se stal Brandýs městem s právem mít svůj znak.

Hrad byl již opuštěn, za Pernštejnů byl r. 1507 dokonce pobořen. To byl již nedlouho předtím postaven jakýsi zámek, v místech, kde dnes stojí dům čp. 20. Pamětní deska zde připomíná, že právě tady se narodil r. 1564 slavný Karel starší ze Žerotína. Ten v době pobělohorské, po r. 1620, poskytl ochranu a azyl řadě bratrských kněží. Byl mezi nimi také J. A. Komenský v letech 1622 až 1625. Napsal tady několik spisů, zejména slavný Labyrint světa a ráj srdce. V Knize svatebních smluv je záznam o jeho sňatku s Dorotou Cyrillovou. Jejich potomci žijí dodnes. V místech, kde snad stál domek Komenského, je od roku 1865 jeho pomník. Na radnici byla roku 1957 otevřena Pamětní síň Jana Ámose Komenského.

Od 2. pol. 17. stol, a celé 18. století patřil Brandýs Trautmannsdorfům. Ti dali stavět r. 1781 budovu dnešního zámku, za nich byl také postaven kostel Nanebevstoupení Páně.

Po vybudování železnice se stal Brandýs ve 2. pol 19. stol. vyhledávaným letoviskem, kam zajížděli hosté často zdaleka. Byly mezi nimi významné osobnosti – prof. T. Masaryk, spisovatel Julius Zeyer, K. V. Rais, později Alois Jirásek a další. Na přelomu 19. a 20. stol. byl Brandýs místem pobytu "krále houslí" Františka Ondříčka a jeho hostů, členů Českého kvarteta, malířů atd. Všichni obdivovali malebné roubené chalupy, kde se stále tkalcovalo, památky po Žerotínech, např. pomníček připomínající hrobku Žerotínů, ale i krásnou přírodu. V roce 1898 zahájil provoz Vodoléčebný, dnes Rehabilitační ústav.

Zřícenina hradu Brandýs nad Orlicí

Počátky hradu, jenž se vypíná nad dnešním městem Brandýs nad Orlicí, spadají do poslední čtvrtiny 13. století. Zakladatelem hradu byl pravděpodobně Jindřich z Brandisa, působící ve službách olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburka a později i ve službách krále Václava II., od kterého nejspíš dostal pověření k dokončení kolonizace kraje na Tiché Orlici.První prokazatelná písemná zmínka, která se týká hradu Brandýs nad Orlicí, je údaj z roku 1298, kdy se Sezema z Brandýsa zaručil za dluh Vítka ze Švábenic. Další zprávy o pánech z Brandýsa nalézáme ve Zbraslavské kronice, kde záznam k roku 1308 mluví o Oldřichu z Brandýsa jako o jednom z účastníků loupeživých nájezdů na sousední lanšperské panství.Během 2. čtvrtiny 14. století došlo ke změně vlastnických poměrů. Nejpozději od roku 1360 je pánem hradu a panství moravský šlechtic Jan z Boskovic. Páni z Boskovic drží panství do roku 1423, poté Jan nebo jeho dcera Veronika prodali Brandýs Smilovi Holickému ze Šternberka, jenž se jako majitel uvádí v letech 1429−1431. Zároveň tak dochází i ke konfesijní změně, neboť Smil Holický byl husitského vyznání.Až kolem roku 1450 se novým majitelem hradu stává významný představitel východočeské husitské šlechty Zdeněk Kostka z Postupic, vlastník sousedního panství lanšperského a litomyšlského. Bohuš (II.) Kostka vymohl roku 1503 na králi Vladislavovi II. Jagellonském erb a pečeť se zeleným voskem pro městečko Brandýs. V majetku pánů z Postupic zůstalo panství až do roku 1506, kdy jej Jan (II.) Kostka z Postupic prodal Vilémovi z Pernštejna.Vilém z Pernštejna zrušil samostatnou správu brandýského panství. Hrad tak ztrácí svou rezidenční funkci a je pobořen. Vilémův syn Jan z Pernštejna prodal roku 1544 část brandýského panství s městečkem a zpustlým hradem Bohušovi (III.) Kostkovi z Postupic. Hrad se tak znovu dostává do vlastnictví rodu Kostků. Bohuš (III.) Kostka z Postupic byl jedním z hlavních představitelů protihabsburského odboje v letech 1546–1547. Avšak po jeho porážce byl odsouzen ke konfiskaci majetku. Přichází tak o veškeré statky a musí se zříci i dědičného práva ve prospěch krále Ferdinanda I. Pouze brandýské panství mu bylo ponecháno jako manství do konce života. Toto "vězení" jej přimělo k opravě pobořeného hradu. Ale i přes opravy hrad majiteli již zřejmě nevyhovoval, a tak po roce 1553 začal stavět renesanční zámek přímo ve městě a hrad opustil. Po smrti Bohuše (III.) v roce 1558 připadlo panství králi Ferdinandovi I., který jej prodal vdově Libuši z Lomnice, druhé manželce Bohuše (III.). Ta odkázala panství roku 1559 svému synovi z prvního manželství Janovi staršímu ze Žerotína.Žerotínové, panství drží do roku 1636, sídlí pouze na zámku a o hrad se již nestarají. (více)

Labyrint

V malebném městečku v údolí Tiché Orlice se jen tak neztratíte. Pohltí-li vás ale tamní Labyrint, přírodní bludiště, pak můžete bloudit desítky minut a nachodíte přes jeden kilometr!

Rehabilitační ústav

Na konci 19. století se Brandýs stal lázeňským městem. Kdysi Vodoléčebný, dnes Rehabilitační ústav je v provozu už 116 let. V jeho parku, který je památkově chráněný, mohou relaxovat nejen zdejší klienti, procházku vám zpříjemní i voliéry s jihoamerickými papoušky nebo nosály.